Street fotografie
Tento žánr si v posledních letech získal ohromnou popularitu. Každou vteřinu se na ulicích po celém světě odehrávají miliardy příběhů, z nichž každý z může být odvyprávěn jedinou fotografií. Hlavní předpoklad je, že fotograf zmáčkne spoušť ve správný okamžik a rozehraje tak hru s fantazií diváka. Fotografie jako taková má v tomto směru jednu ohromnou výhodu. Hovoří k divákovi jazykem univerzálním a fotograf tak může odvyprávět svůj příběh lidem na celém světě, bez ohledu na jazykovou bariéru.
Možná si jen málo kdo uvědomí, že základy street fotografie, neboli pouliční fotografie, jak by se dalo volně přeložit, položil jeden z otců vynálezu fotografie Louis-Jacques-Mandé Daguerre. Již o historicky první fotografii, na které je zachycen člověk, lze mluvit jako o street fotografii. Pařížský Boulevard du Temple, který Daguerre vyfotografoval v roce 1838 zachycuje kromě ulice, aleje stromů a městské zástavby také postavu, která si zřejmě nechává čistit boty. Vzhledem k tomu, že expozice trvala pravděpodobně kolem 10 minut, všechny další pohybující se objekty jako kočáry a ostatní chodci z fotografie zmizely. Kniha byla rozepsána a svět tak poznal kouzlo tohoto žánru, který byl později označen jako street photograhy. Ten se u nás se zažil lidovým zkomolením “streetka”.
